Zklamání – skrytý poklad na cestě k sebepoznání

"Největším dobrodružstvím, které můžeš podniknout, je žít život svých snů. Ale než tak můžeš učinit, musíš nejprve poznat sám sebe."

– Oprah Winfrey

"Když se bojíme podívat dovnitř, je to proto, že se bojíme, co bychom tam mohli najít. Možná najdeme vztek, možná bolest, možná nedostatečnost. Ale nakonec najdeme pravdu a ta nás osvobodí."

Marianne Williamson

"Člověk, který poznal své vlastní já, poznal Boha."

Rúmí
Nedávno jsem vedla rozhovor, který mi utkvěl v paměti. Muž sedící naproti mně se mě zeptal s upřímným nepochopením v očích: „Proč bych měl věnovat svůj drahocenný čas poznávání sebe sama? Vždyť to, co chci, je jednoduché – být úspěšný v práci, získat respekt ostatních, mít dobré vztahy a vydělávat slušné peníze.“

Jeho otázka nebyla neobvyklá. Naopak, slýchám ji často v různých obměnách. „K čemu to ‚pitvání‘ sama sebe, když potřebuji hlavně dobrou práci, vzdělání a kontakty?“ pokračoval.

Strach, který se skrývá za odporem

Když jsme spolu hovořili dál, postupně se začalo odkrývat, co stojí za jeho nechutí k sebepoznání. Nebyl to jen odpor k introspekci. Byl to strach. Strach z bolesti, kterou by mohl objevit. Strach ze zklamání, které by mohl pocítit.

A zde se dostáváme k jádru problému, který trápí mnoho z nás: „Je lepší si myslet, že nás zklamávají druzí, než čelit možnosti, že my sami jsme tím zklamáním?“

Tahle otázka mě fascinuje, protože odhaluje jeden z nejhlubších lidských strachů. Odkud se vlastně bere?

Kořeny našeho strachu ze zklamání

Většina z nás vyrůstala s touhou udělat rodiče šťastnými a hrdými. Nikdo nechtěl být pro své rodiče zklamáním. Když jsme jako děti opakovaně vnímali, že nesplňujeme očekávání, mohlo to v nás zanechat hluboký otisk: „Nejsem dost dobrý/á“. A tento pocit bolí. Bolí tak moc, že děláme všechno možné, abychom se mu vyhnuli.

Vytvoříme si ochranný mechanismus – raději budeme zklamaní z druhých, než abychom čelili myšlence, že problém je v nás. Je to přirozená obrana, ale také past, která nás drží na místě.

Paradox sebepoznání

A tady přichází to zajímavé. Když najdeme odvahu podívat se pravdě do očí a prozkoumat své nitro, často zjistíme něco překvapivého: Navzdory všem těmto pocitům nedostatečnosti jsme toho ve svém životě dokázali mnoho. Máme sílu, o které jsme ani netušili.

Sebepoznání nám umožňuje vidět nejen své slabosti, ale i své jedinečné dary. Pomáhá nám ocenit cestu, kterou jsme ušli, překážky, které jsme překonali, a osobu, kterou jsme se stali.

Co nám sebepoznání skutečně přináší?

Když se odvážíme vydat na cestu sebepoznání, získáváme mnohem víc než jen informace o sobě. Získáváme:

    • Vnitřní stabilitu a klid

Naše sebevědomí už není závislé na vnějších okolnostech a názorech druhých. Dokážeme zůstat v klidu i uprostřed bouře, protože známe svou hodnotu.

    • Autentické vztahy

Když rozumíme sobě, lépe rozumíme i druhým. Místo abychom od nich očekávali naplnění našich potřeb, vstupujeme do vztahů z místa celistvosti a lásky. Naše vztahy se stávají hlubšími a upřímnějšími.

    • Svobodu volby

Uvědomíme si, že mnoho našich reakcí a rozhodnutí bylo řízeno nevědomými vzorci a přesvědčeními. Se sebepoznáním přichází schopnost tyto vzorce rozpoznat a zvolit si jinak.

    • Odvahu následovat své sny

Když si věříme a známe svou hodnotu, získáváme odvahu jít za tím, co skutečně chceme, místo abychom se spokojili s tím, co si myslíme, že si zasloužíme.

    • Vnitřní mír a radost

Jak jsem řekla svému klientovi: „Ten pocit klidu, míru a lásky k sobě i ostatním – ten bych za nic nevyměnila.“ A je to pravda. Vnitřní mír, který přichází s přijetím sebe sama, je darem, jehož hodnotu nelze vyčíslit.

Cesta, ne destinace

Samozřejmě, tato transformace nepřichází přes noc. Jak říkám svým klientům, předchází tomu spousta práce. Je to cesta plná výzev, někdy bolesti, ale také nesmírných odměn.

Sebepoznání nám pomáhá vymanit se z opakujících se negativních zkušeností, zbavit se omezujících komunikačních vzorců a překonat chronické pochybnosti o sobě.

Proč nám sebepoznání přináší lepší vztahy?

Možná se ptáte, jak souvisí sebepoznání s kvalitou našich vztahů. Odpověď je jednoduchá: Naše vztahy s druhými jsou odrazem vztahu, který máme sami se sebou.

Když se naučíme přijímat a milovat sami sebe, včetně našich nedokonalostí, dokážeme stejně přijímat i druhé. Když si uvědomíme svou hodnotu, nedovolíme druhým, aby s námi zacházeli způsobem, který ji nerespektuje. Když porozumíme svým emocím a potřebám, dokážeme je jasně komunikovat, místo abychom očekávali, že je druzí uhodnou.

Malý krok k velkému dobrodružství

Muž, se kterým jsem vedla ten rozhovor, nakonec odcházel s jiskrou v oku. „Možná to za to stojí,“ řekl. „Možná je čas přestat obviňovat ostatní a podívat se, co se skutečně děje uvnitř mě.“

A o to jde. Sebepoznání není o sebetrýznění nebo nekonečném pitvání minulosti. Je to dobrodružství, které vede k větší svobodě, autenticitě a radosti.

Jste připraveni udělat první krok?

Jsem koučka specializující se na sebepoznání a osobní transformaci. Pokud rezonujete s tímto tématem a cítíte, že je čas na změnu, ráda vás provedu tímto procesem. Více informací o mých službách najdete zde.

Co se v mládí naučíš…

Děti „nasávají“ vše jako houby, a tak se učí. To znamená, že „nasávají“ i naše chování v různých situacích. A toto chování je pak ovlivňuje po celý život.

Umění naslouchat

Měla jsem na návštěvě kamarádku. V jednu chvíli jsem poznamenala, že když jsem byla nemocná, tak jsem nebyla schopná starat se o zahradu a že to je na ní vidět.

Okamžitě jsem dostala spoustu rad, co mám udělat, aby zahrada vypadala lépe – posekat trávník, dát mulčovací kůru, ořezat větve od sousedů, atd. – samé užitečné rady, …

Zdroje? Zdroje!

Co se Vám vybaví, když se řekne slovo „zdroje“? – Lidské zdroje, finanční zdroje? Ale jaké máme my své zdroje v našich životech? Přemýšleli jste někdy o tom?

Když jsem poprvé řešila přesun nového webu z testovacího serveru na server zákazníka, napadly mě cca tři možnosti, jak to udělat. Řekla jsem si, že se zkusím poradit s někým na odborném fóru. Jedna z odpovědí končila ve stylu: „Nebylo by lepší pověřit tím někoho, kdo ví, co dělá?“ Věděla jsem, že je to odpověď člověka, který na fóru vystupuje velmi často a vždy své příspěvky končí touto větou. Jak jsem ji však nyní četla, proběhlo mi hlavou:

Umění naslouchat 2

Tento článek volně navazuje na článek Umění naslouchat. Níže se dozvíte, proč je aktivní naslouchání obtížná disciplína, jaká jsou jeho hlavní úskalí. A dále jak se lze aktivní naslouchání naučit a ještě se přitom něco dozvědět o sobě.

Co to jsou osobní zdroje?

Osobní zdroje jsou naše zážitky, zkušenosti a úspěchy, které jsme získali cestou životem.

Pomáhají nám v dalším životě tím že:

a) nás motivují
b) nás umí přenést v našich vzpomínkách do úspěchu nebo relaxace. Na což reaguje i naše tělo a mysl.

A my je tak můžeme cíleně využívat.

error: